Fraktalista

Benoit B. Mandelbrot

Rebelem ve vědě

Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot (1924-2010) líčí ve svých pamětech zevrubně svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř stejně členitá a neurovnaná jako objekty, jejichž studiem se proslavil.

V pestré mozaice vyprávění a příhod se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté matematické elitě poválečné Francie, od Caltechu a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od IBM po Yale a Harvard - zde všude Mandelbrot pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu.

Své zásluhy nijak neumenšuje; dobře si je vědom, že jeho objev je tak přelomový, že si zaslouží přívlastek "keplerovský", protože po něm již není svět stejný jako před tím. Náhle jsme totiž získali nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých a nepravidelných jevů, jaké se s oblibou nečekaně vynořují v přírodě i lidské společnosti.

Benoit B. Mandelbrot (1924-2010) byl francouzsko-americký matematik polského původu. Založil obor fraktální geometrie a výrazně přispěl k zavedení a rozpracování teorie drsnosti či neuspořádanosti a pojmu samopodobnosti. Kromě matematiky publikoval řadu prací z tak rozdílných oblastí, jako je teorie finančních trhů, geologie, lingvistika, konstrukce strojů, medicína či kosmologie, a všechny přinesly převratně nový pohled a často i revoluci v oboru. Nejznámější je jeho kniha The fractal geometry of nature (Fraktální geometrie přírody, 1982), česky vyšla její starší verze Fraktály: Tvar, náhoda a dimenze (2003).

2014, 1. vydání, 150 × 230 mm, 320 stran, vázaná, 8 stran barevná příloha, přebal